Referenční hodnoty plemen pro testování štítné žlázy u psů

Referenční hodnoty plemen pro testování štítné žlázy u psů

Hodnoty jsou uvedeny jako referenční rozmezí nebo průměr ± směrodatná odchylka, hodnoty v závorce jsou minimum-maximum. Zeleně jsou označeny hodnoty nižší než je obvyklá spodní hranice referenčního rozmezí, červeně naopak vyšší.

 

 

Počet testovaných psů

T4

fT4

TSH

 

Aljašský malamut

98

9,65-39,5 nmol/l

(7,7-43,8 nmol/l)

6,7-34,2 pnmol/l

(6,4-38,6 pmol/l)

<21,2 mU/l

(2,8-29,2 mU/l)

 

0,8-3,1 µg/dL

(0,6-3,4 µg/dL)

0,5-2,7 ng/dl

 (0,5-3,0 ng/dL)

<0,33 ng/ml

(0,03-0,5 ng/ml)

Anglický setr

99

7,5-46,8 nmol/l

(3,8-47,6 nmol/l)

4,2-39,2 pmol/l

(2,6-34,7 pmol/l)

<23,2 mU/l

2,8-32,7 mU/l

Zhruba třetina psů má pozitivní Tg-AA bez klinické relevance, všichni psy s nízkou T4 měli TSH v normě

0,6-3,6 µg/dL

(0,3-3,7 µg/dL)

0,3-2,6 ng/dL

(0,2-2,7 ng/dl)

<0,37 ng/ml

0,03-0,6 ng/ml

Basenji

105

13,4±5,7 nmol/l

(2-27 nmol/l)

NA

 

 

1,0±0,4 µg/dL

(0,2-2,1 µg/dL)

NA

0,19±0,1 ng/ml

0,05-0,6 ng/ml

Bordeauxská doga

62

6,4-24,7

14 nmol/l

NA

0,03-0,4 ng/ml

0,135 ng/ml

 

Greyhound

46

6,4-15,4 nmol/l

3,2-21,9 pmol/l

0,04-0,19 mU/l

TT3 = 1,3-2,4 nmol/l

0,5-1,2 µg/dL

0,2-1,7 ng/dl

 

Kolie

99

8,2-34,9 nmol/l

(6,4-42,5 nmol/l)

5,8-30,4 pmol/l

(5,1-36 pmol/l)

<49 mU/l

5,4-76,5 mU/l

Vysoká TSH nekoleruje s hodnotou T4

0,6-2,7 µg/dL

(0,5-3,3 µg/dL)

0,5-2,4 ng/dL

(0,4-2,8 ng/dl)

<1 ng/ml

0,03-2,19 ng/ml

Samojed

102

10,7-46,3 nmol/l

(9,0-52,8 nmol/l)

8,6-42,1 pmol/l

(7,7-45,0 pmol/l)

<42,5 mU/l

2,8-62,1 mU/l

Vysoká TSH nekoleruje s hodnotou T4

0,8-3,6 µg/dL

(0,7-4,1 µg/dL)

0,7-3,3 ng/dL

(0,6-3,5 ng/dl)

<0,8 ng/ml

0,03-1,33 ng/ml

Saluki

282

2,8-40 nmol/l

2,0-30,3 pmol/l

 

TT3 = 0,4-2,1 nmol/l, fT3 = 1,6-7,7 pmol/l

0,2-3,1 µg/dL

0,2-2,4 ng/dl

0-0,86 ng/ml

Sibiřský husky

100

5,3-45,9 nmol/l

(7,7-54,1 nmol/l)

3,2-33,1 pmol/l

(3,9-38,6 pmol/l)

<19,2 mU/l

2,8-24,1 mU/l

 

0,4-3,6 µg/dL

(0,6-4,2 µg/dL)

0,3-2,6 ng/dL

(0,3-3,0 ng/dl)

<0,3 mU/l

0,03-0,4 ng/ml

Skotský jelení pes

96

4,5-28,4 nmol/l

NA

NA

 

0,3-2,2 µg/dL

NA

NA

Sloughi

51

14,1±7,7  nmol/l

(1,3-34,8nmol/l)

11±4,3 pmol/l

(2,4-19,1 pmol/l)

 

ED fT4 3-101 pmol/l

1,1±0,6 µg/dL

(0,1-2,7 µg/dL)

0,8±0,3 ng/dL

(0,2-1,4 ng/dl)

0,2±0,1 ng/ml,

0,03-0,71 ng/ml

Zlatý retrívr

96

4,4-38,4 nmol/l

(5,2-42,5 nmol/l)

2,8-26,1 pmol/l

(3,9-32,2 pmol/l)

<18,2 mU/l

2,8-20,7 mU/l

Všichni psy s nízkou T4 měli TSH v normě

0,3-3,0 µg/dL

(0,4-3,3 nmol/l)

0,2-2,0 ng/dL

(0,2-2,5 ng/dl)

<0,3 ng/ml

0,03-0,32 ng/ml

 

Reference:

Hegstad-Davies, R. L., Torres, S. M. F., Sharkey, L. C., Gresch, S. C., Muñoz-Zanzi, C. A., & Davies, P. R. (2015). Breed-specific reference intervals for assessing thyroid function in seven dog breeds. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation, 27(6), 716–727.doi:10.1177/1040638715606953

Seavers, A., Snow, D., Mason, K., & Malik, R. (2008). Evaluation of the thyroid status of Basenji dogs in Australia. Australian Veterinary Journal, 86(11), 429–434.doi:10.1111/j.1751-0813.2008.00357.x

Panakova L, Koch H, Kolb S, Mueller RS. Thyroid testing in Sloughis. J Vet Intern Med. 2008 Sep-Oct;22(5):1144-8. doi: 10.1111/j.1939-1676.2008.0155.x.

Shiel, R. E., Brennan, S. F., Omodo-Eluk, A. J., & Mooney, C. T. (2007). Thyroid hormone concentrations in young, healthy, pretraining greyhounds. Veterinary Record, 161(18), 616–619.doi:10.1136/vr.161.18.616

Sheerer, K. N., Couto, C. G., Marin, L. M., Zaldívar-Lopez, S., Iazbik, M. C., Dillberger, J. E., … DeNicola, D. B. (2013). Haematological and biochemical values in North American Scottish deerhounds. Journal of Small Animal Practice, 54(7), 354–360.doi:10.1111/jsap.12086

Shiel, R. E., Sist, M., Nachreiner, R. F., Ehrlich, C. P., & Mooney, C. T. (2010). Assessment of criteria used by veterinary practitioners to diagnose hypothyroidism in sighthounds and investigation of serum thyroid hormone concentrations in healthy Salukis. Journal of the American Veterinary Medical Association, 236(3), 302–308.doi:10.2460/javma.236.3.302

Lavoué, R., Geffré, A., Braun, J. P., Peeters, D., & Trumel, C. (2013). Breed-specific biochemical reference intervals for the adult Dogue de Bordeaux. Veterinary Clinical Pathology, 42(3), 346–359.doi:10.1111/vcp.12067

Referenční hodnoty: habešská kočka

Referenční hodnoty: habešská kočka

Tentokrát tu máme výsledky 45 italských habešských koček. Čím nás nejvíc překvapili? Hodnoty albuminu má průměrná habešská kočka nad referenčním rozmezím a tím pádem dochází i posunu celkového proteinu. Nesmírně zajímavé je, že má i mírný přesah globulinů, který je způsoben zejména alfa-2 frakcí.  Originální článek najdete zde: Paltrinieri a kol.

U zdravých habešských koček nenajdete pravděpodobně odchylku:

  • hemoglobin, hematokrit,
  • MCV (může být mírně nižší), MCH,
  • MCHC může být vyšší i nižší,
  • počet retikulocytů,
  • celkový počet leukocytů vč. diferenciálu kromě lymfocytů,
  • kreatinin,
  • TAG,
  • ALT, GGT.

Ve výsledcích ELFO si habešské kočky vedou následovně:

  • globuliny – koncentrace může být mírně zvýšena,
  • alfa1 globuliny mohou jsou ve spodní polovině ref. rozmezí,
  • alfa2 globuliny leží mimo referenční rozmezí (4-9 g/l u “ostatních” vs. 10-27 g/l u habešských),
  • beta1 globuliny v normě,
  • beta2 globuliny mohou být snížené,
  • gama globuliny byly 6-23 g/l místo 17-44 g/l.

Grafické znázornění hodnot mimo referenční rozmezí znamená:

Ostatní signifikantně odlišné parametry najdete zde:

Referenční hodnoty: norská lesní kočka

Referenční hodnoty: norská lesní kočka

Stejně jako další druhy, i u plemen koček najdete meziplemenné rozdíly v laboratorních hodnotách, které mohou být klinicky relevantní. Tento příspěvek se věnuje referenčním intervalům norských lesních koček, které byly vytvořeny na skupině 50 italských koček. Originální článek najdete zde: Paltrinieri a kol.

Použili jsme stejnou grafiku, abyste se rychle zorientovali v odchylce hodnoty.

U norských lesních koček můžete předpokládat, že tyto hodnoty budou spadat do referenčního rozmezí obecné populace koček:

  • hemoglobin,
  • MCV, MCH,
  • absolutní počet retikulocytů (u procent mírný přesah),
  • celkový počet leukocytů vč. diferenciálu,
  • celkový protein,
  • kreatinin,
  • TAG,
  • ALT, GGT.

Jelikož byla tato studie poměrně obšírná, máme zde i výsledky frakcí v rámci ELFO. 

  • globuliny – koncetrace může být mírně snížena,
  • alfa1 globuliny jsou ve spodní třetině ref. rozmezí,
  • alfa2 globuliny mohou mírně přesahovat ref. rozmezí,
  • beta2 globuliny jsou 1-7 g/l místo obvyklých 6-10 g/l,
  • gama globuliny byly 3-21 g/l místo 17-44 g/l.

Ostatní signifikantně odlišné parametry najdete zde:

Referenční hodnoty: skotský jelení pes

Referenční hodnoty: skotský jelení pes

Tentokrát se podíváme na abnormality skotských jeleních psů, skupinu 96 jedinců od 6 měsíců do 10 let žijících v Severní Americe. Na první pohled bychom očekávali, že jejich výsledky budou podobné výsledkům jiných “chrtoidních” psů, ale zdá se, že od greyhoundů mají daleko. Originální článek najdete zde: Scheerer a kol.

Použili jsme stejnou grafiku, abyste se rychle zorientovali v odchylce hodnoty.

Jednalo se o poměrně širokou studii a parametry, kde se maximum skotských jeleních psů téměř (tj. klinicky nerelevantně) shodovalo s obecnou populací, kterou jsme nezobrazovali. Tudíž dle “normálních” referenčních hodnot můžete posuzovat:

  • hemoglobin, hematokrit (lehký přesah hodnot),
  • erytrocytární indexy a počet retikulocytů,
  • celkový počet leukocytů a jednotlivé populace kromě eozinofilů,
  • kreatinin,
  • fosfor,
  • draslík (lehký přesah hodnot), chloridy (lehký přesah hodnot),
  • GGT, CK a
  • celkový protein (lehký přesah hodnot).

Za zajímavé nálezy považujeme zejména posun hodnot glukózy, kdy medián skotských jeleních psů je na úrovni spodní hranice referenčního rozmezí. Lehký přesah ALT a ALP není sice dramatický, ale je dobré o něm vědět. Poslední informace, která nás zaujala je mírná hypokalcemie, tudíž by byly zajímavé i hodnoty ionizovaného vápníku.

Kromě uvedeného jsme se podívali, co se ještě o skotských jeleních psech píše. Hlavní pozornost je věnována osteosarkomu, jelikož je u těchto psů uváděna incidence 9 – 15 % a jedná se o onemocnění s dědičností rizikového faktoru pro jeho rozvoj. Osteosarkom byl také označen za jednu z nejčastějších příčin jejich úmrtí(Dillberger a McAtee).

Referenční hodnoty: šeltie

Referenční hodnoty: šeltie

Jak jsme slíbili, tak plníme a věříme, že rychle naplníme všechna plemena, o kterých se něco ví. Minulý rok byly publikovány referenční hodnoty šeltií, vytvořené na 60 “italských” šeltií ve věku 1-8 let. Originální článek najdete zde: Ruggerone a kol.

Snažili jsme se vytvořit co nejjednodušší model pro znázornění plemenných variací a doufáme, že námi zvolená grafika bude pro vás rychle pochopitelná. Pokud máte návrh na změnu, napište nám komentář.

V této studii nenašli rozdíl mezi hodnotami šeltií a obecnou populací psů v následujících parametrech:

  • urea,
  • kreatinin,
  • draslík,
  • ALT,
  • ALP,
  • GGT,
  • počet erytrocytů, hemoglobin, hematokrit, erytrocytární indexy,
  • počet leukocytů a jejich diferenciální rozpočet.

Nutno podotknout, že jejich fyziologické rozmezí močoviny bylo až do 21 mmol/l . Níže najdete všech zbylých 8 parametrů, kde je rozmezí u šeltií odlišné.