Původcem leishmaniózy je protozoární organizmus Leishmania infantum  (chagasi). I když byl popsán přenos transplacentárně, transfuzí, kousnutím nebo pohlavním stykem, nejčastějším způsobem infekce je přenos bodavým hmyzem koutulí (Phlebotomus) a tudíž je výskyt leishmaniózy vázán na geografický výskyt vektora.

Koutule – vektor leishmanie (ID 72309805 © Ezumeimages | Dreamstime.com)


Aktuální mapa výskytu hlavního vektora. Zdroj: https://ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/surveillance-and-disease-data/phlebotomine-maps

Při sání krve dochází k přenosu promastigotů, kteří jsou fagocytování a mění se v amastigoty. Amastigoti jsou rezistentní fagolyzozomální ingesci a k jejich replikaci dochází v makrofázích, čímž dochází ke zvyšování počtu infikovaných makrofágů.

Obvykle za půl roku od expozice dochází k infiltrování kostní dřeně a zvíře je považováno za perzistentně infikované. V ojedinělých případech může dojít k vymizení infekce z kostní dřeně, není však jasné, zda organizmus eliminoval leishmanie nebo došlo k jejich „přesídlení“ v rámci těla.

Rozvoj vlastního onemocnění závisí na nastavení imunitního systému zvířete. U psů s převahou Th2 odpovědi snadněji dochází k diseminaci, kdežto jedinci s Th1 odpovědí mohou projevům odolávat. Z tohoto důvodu se rozlišuje několik kategorií stavu jedince:

  • Exponovaní jedinci – mají nízké titry protilátek, nemají klinické příznaky a mají negativní PCR/cytologii,
  • Infikovaní psi – psi s pozitivním PCR nebo cytologickým nálezem, bez klinických příznaků a bez laboratorních patologií,
  • Nemocní jedinci – infikovaní jedinci s typickými klinickými nebo laboratorními změnami,
  • Závažně nemocní jedinci – nemocní jedinci se závažnými klinickými příznaky (CRF, nefropatie) a s konkurenčními problémy, které mohou být spojené s leishmaniózou a vyžadují imunosupresní terapii, patří sem i jedince s jinými konkurenčními onemocněními (neoplazie, endokrinopatie) a jedinci refrakterní k terapii.

Vektor, kožní změny a mikroskopický nález u Leishmanie. Zdroj: dr. Pablo Borrás (https://www.instagram.com/p/Bpc8mloFF2Z/), se svolením.

Klinická leishmanióza je chronické onemocnění s řadou nespecifických příznaků. Léze vznikající během onemocnění jsou následkem zánětlivé reakce na parazita a mohou se vyskytovat jak viscerálně, tak v kůži. V rámci dermatologické symptomatologie, což je nejčastější důvod prezentace pacienta, je možné pozorovat nesvědivou exfoliativní dermatitidu s možnou alopecií, erozivní/ulcerativní dermatitidu, nodulární, papulární a pustulární dermatitidu.

 

Je nám líto, ale pro zobrazení obsahu se musíte přihlásit.