Dnešním zpovídaným hostem bude MVDr. Kateřina Lacinová, která působí jako veterinární lékař Armády České republiky. Jaký je život vojenského veterináře a v čem se liší od jiné praxe?

 

Ahoj Katko, děkujeme, že si si našla čas na rozhovor s námi. Věřím, že stejně jako nás, i další veterináře zajímá, jak vypadá život veterináře „u vojáků“. Kdy a proč si si vybrala toto odvětví?

V průběhu studia FVL jsem poznala několik veterinářů, kteří působí v AČR. Předtím jsem netušila, že armádní veterináři existují. Zdálo se mi to jako práce snů – fajn lidi, pracovní psi a neobvyklé zaměstnání.  Pracovní psi jsou mi velmi blízcí, můj táta měl německého ovčáka, já jsem si později pořídila dobrmana a absolvovali jsme spolu několik zkoušek sportovní kynologie. V době, kdy jsem končila studium, vojenští veterináři hledali doktora, přihlásila jsem se a povedlo se.

 

Jak je možné stát se veterinářem armádních psů? Jak probíhá výběrové řízení?

Nábor na takto specializované pozice probíhal v minulosti několikrát formou nepovinné přednášky Hlavního veterinárního lékaře AČR na VFU Brno.  Existují dva způsoby, jak být vojenským veterinářem, a to jako občanský zaměstnanec, nebo jako voják. Pokud je veterinář občanským zaměstnancem, pracovní poměr a pohovor se nijak neliší od civilního prostředí. Pohovor probíhá s ředitelem ústavu a dle dohody nastupuje veterinář na pracovní místo.  Zájemce o vojenské místo taktéž kontaktuje ředitele ústavu, kde absolvuje pohovor, následuje náborové středisko, zdravotní testy, psychotesty, fyzické testy, vojenský výcvik a pak už interní kolečko po pracovištích vojenského veterinárního ústavu. Celé to zabere půl až tři čtvrtě roku. Vojenský výcvik samotný trvá tři měsíce.

 

Je možné si vybrat místo působení, nebo je veterinář vždy přidělen? Kolik je míst v České republice, kde je možné vykonávat tuto praxi?

Nadřízení už předem vědí, kde jsou neobsazená místa. Zájemce se informuje a vyjádří svůj zájem o konkrétní místo. Nicméně, pokud je vojákem, může být přidělen kamkoli dle potřeby. V Hlučíně sídlí vlastní Vojenský veterinární ústav a tzv. odloučená pracoviště jsou v Praze, Chotyni, Radošově, Polné na Šumavě, Jincích a Hranicích na Moravě.

 

Kde působíš ty? Jsi zaměstnaná jako občanský zaměstnanec nebo voják?

Jsem voják, působím v Praze a mám na starosti léčebně-preventivní činnost u služebních psů a dravců, kontroluji zvěřinu a provádím hygienické kontroly. Jsem i součástí zásahových skupin.

 

Jaká je tvá náplň a režim práce a jak vypadá běžný den armádního veterináře?

Pracovní doba je standardních 8 hodin 5 dní v týdnu. Vojenská veterina je součástí integrovaného záchranného systému a držíme služby. Může se tedy stát, že zazvoní telefon a jedeme na místo potřeby pomáhat. V minulosti šlo například o ptačí chřipku a africký mor prasat.

Já osobně nemám jeden každý den stejný. Většinou jezdím na plánované služební cesty, na kterých se věnuji preventivním zákrokům u služebních psů a dravců – vakcinace, odčervení. Může se stát, že mají služební psi zdravotní problém. V tom případě jedu za psem, nebo pes za mnou na veterinární ošetřovnu, kde provádíme i menší chirurgické zákroky. Se psy se nevidím každý den, někdy se nevyhnu dlouhému sezení za stolem v kanceláři. Jezdím také na kontroly welfare, hygienické kontroly a kontroly zvěřiny. Nezbytnou součástí mé práce je vojenská příprava, takže tělocvik, střelby, fyzické přezkoušení, pochody se zátěží, vojenská cvičení.

Služební psi mají také cvičení, soutěže, výcviky… a vojenský veterinář je jim samozřejmě k dispozici.

Takže když vezmeme takový obyčejný den veterináře, vypadá asi takto: přijdu do práce, převleču se do uniformy, vyparkuji auto z garáže, nabalím věci do kufru, uvařím si kávu na cestu, jedu na psinec, vyřídím potřebné věci, vrátím se zpět do kanceláře, zapíšu veškerou činnost do počítače, vyřeším několik telefonátů, případně porada s nadřízenými a po skončení pracovní doby (většinou) jedu domů.

S narkotizační puškou musí armádní veterinární lékař umět trefit i v ochranném obleku.

 

Co všechno vojenští veterináři dělají?

Vojenští veterináři zajišťují léčebně-preventivní činnost a veterinární dozor ve vojenských zařízeních a vojenských újezdech. V praxi je to dozor nad dodržováním welfare (služební psi, dravci), hygienický dozor ve vojenských stravovacích zařízeních, zákaznické audity dodavatelských zařízení, kontrola zvěřiny z vojenských újezdů a léčebně-preventivní činnost u hospodářských zvířat vojenských lesů a statků a u služebních psů a dravců; dále se kolegové věnují léčebně-preventivní činnosti u koní Dukly. Součástí Vojenského veterinárního ústavu je i akreditovaná laboratoř, která zajišťuje vyšetření potravin, vody, krmiva, biologických vzorků… Nově provádíme dozor nad dekontaminací vojenské techniky cvičících vojsk (z důvodu zamezení šíření AMP). Pole působnosti vojenské veteriny je nesmírně široké a plný výčet všech činností najdou zájemci na http://www.zdravotnictvi.army.cz/vojensky-veterinarni-ustav-hlucin

 

Účastníte se i zahraničních operací?

Ano, kolegové se účastní zahraničních operací. Já zatím ne, mám doma malou holčičku a momentálně jsem na rodičovské dovolené.

 

Jaké zdravotní problémy nejčastěji řešíš a jsi v diagnostice nebo terapii něčím limitována? Můžete referovat pacienty na specializovaná vyšetření?

Řeším běžné problémy německých a belgických ovčáků, určitě to všichni známe. Služební psi procházejí velmi přísným výběrovým řízením při vstupu do armády, takže například neřeším vývojové vady mladých psů. Máme dobré přístrojové vybavení (USG, RTG, hematologický, biochemický analyzátor – výhledově i CT a MRI), mám k dispozici naši vojenskou laboratoř a spolupracujeme se Státními veterinárními ústavy. Pokud požaduji vyšetření, které není v silách našich přístrojů případně uvedených laboratoří, mohu zažádat o vyšetření v jiných specializovaných zařízeních. Referovat samozřejmě mohu na vojenskou kliniku v Hlučíně či v Chotyni.

 

Co se děje se psy, kteří nejsou ze zdravotního hlediska schopni déle plnit svoji práci?

Tito služební psi jsou vyřazeni ze služby a nabídnuti k odkupu. V drtivé většině případů si psy vezmou jejich psovodi. Občas toto není možné a jsou nabídnuti na našich stránkách. V Chotyni je chovatelské zařízení pro vysloužilé psy, kde je jim věnována maximální péče. Jsme schopni postarat se o vysloužilé psy, ale jistě jako pejskaři chápeme, že gauč je nejlepší důchod 😉

 

Co se ti na tvé práci líbí nejvíc a co naopak tě limituje, nebo by si ráda změnila?

Líbí se mi, že je má práce různorodá a že se mohu rozvíjet a posunovat dál. V rámci armády se mohu vzdělávat nejen odborně (formou seminářů, praxe, postgraduálního studia atd.), ale i v cizích jazycích, první pomoci a sportech (různé armádní turnaje a soustředění). Možná si budu protiřečit, ale zároveň bych uvítala více praxe. Počet psů je omezený a rozhodně se nesetkávám se zanedbanými psy a závažnými problémy jako kolegové v civilu. Ale i tohle jde v armádě řešit a jsem za to velmi vděčná. A občas mě limitují věčné papíry, ale to je v civilu hodně podobné 🙂

 

Považuješ toto zaměstnání za vhodné pro ženy? Dá se skloubit s osobním životem nebo dělat na částečný úvazek pokud je veterinářka na rodičovské dovolené?

Do armády ženy rozhodně patří a z vyprávění musím říct, že mnohdy máme daleko lepší podmínky, než ženy v soukromých firmách. Limitem práce pro vojenskou veterinářku může být partner, který netoleruje časté služební cesty a mise, což není dáno pohlavím, ale osobním zázemím. Je jedno, jestli jste muž, či žena, musíte mít doma tolerantní protějšek. Jak už jsem výše uvedla, jsem momentálně na rodičovské dovolené. Částečný úvazek je v armádě možný, pokud souhlasí velitel útvaru. Já nastupuji po roční přestávce na poloviční úvazek, abych se mohla věnovat práci i dceři.

 

Byla jsi někdy i v „klasické praxi“ a pokud ano, můžeš porovnat výhody a nevýhody armádního života?

V klasické praxi jsem nikdy nepracovala, ale jako studentka jsem chodila často pomáhat do ordinací, takže mám poměrně dobrou představu. Výhodou je daná pracovní doba. Abych to neidealizovala, služební mobil mám stejně pořád u sebe, protože pracuji se zvířaty a je nezajímá, že mám konec pracovní doby v 16 hod. Výhodou je ovšem to, že jsme tým. Můžu odjet na dovolenou a vím, že kolega vyřeší případný problém, pokud nejsem k dispozici.

Na druhou stranu jsem voják a musím plnit vojenskou přípravu jako každý jiný voják. Jak už jsem zmínila, je to například fyzická příprava. Dvakrát týdně mám předepsaný tělocvik. Mně to nevadí ani v nejmenším, ale pro někoho to může být limitující.

 

A samozřejmě otázka co zajímá asi většinu kolegů – platové ohodnocení je tabulkové/veřejně známé? Jaký je nástupní plat a může člověk v kariéře postupovat? Pokud ano, jak (čím?)

Jasně, tuto otázku jsem čekala a jsem připravená. Na stránce https://kariera.army.cz/plat-a-priplatky se můžete podívat jaké je platové ohodnocení vojáka dle hodností a na jaké příplatky můžete dosáhnout. Také je tam detailně popsáno, jak se stát vojákem 😉

Jestli voják bude postupovat v kariéře záleží hlavně na něm samotném. V civilu šéf také nepovýší zaměstnance, který si neplní povinnosti a nepracuje na sobě.

 

Čeká tě výsluhový důchod pro vojáky?

Jejda, to je celkem daleko. Ano, teoreticky mě čeká výsluha. Nárok na výsluhu vzniká po 15 letech služby.

 

Děkujeme za rozhovor 🙂

Dr. Lacinovou zpovídala Ivana Váňová.