Klinická neosporóza byla popsána u ovcí, koz, jelenů, nosorožců a koní, kdežto protilátky proti ní byly nalezeny u širšího spektra zvířat včetně koček. Pes je mezihostitelem a společně s kojotem, dingem a vlkem tvoří jediné známé definitivní hostitele Neospora caninum. Neospora je kokcidie podobná toxoplasmě, která způsobuje meningoencephalitidu, polymyositidu a polyradikuloneuritidu zejména u zvířat do 1 roku života. Studie séroprevalence v USA, UK a některých státech Evropy udávají prevalenci do 20 %, především v nízkých titrech, v České republice byla zaznamenána prevalence 19 % u útulkových psů.

Životní cyklus tvoří tři stadia: tachyzoiti, tkáňové cysty a oocysty.

Tkáňové cysty se vyskytují obvykle ve tkáni nervového systému (mozek, mícha, nervy a sítnice) a svalech, mohou být velké až 107 um a obsahují 20-100 bradyzoitů. Masožravci se nakazí pozřením tkáňových cyst, bradyzoiti v cystách jsou odolní vůči digesci v trávicím traktu. Tyto tkáňové cysty jsou stabilní při chladničkové teplotě až dva týdny, mražení je však během jednoho dne inaktivuje. Po pozření cyst definitivním hostitelem dochází v jeho těle k pohlavnímu i nepohlavnímu dělení bradyzoitů – vznikají z nich tachyzoiti (1), dělící se nepohlavně, a pohlavním dělením merogonií oocysty (2).

(1) Tachyzoiti jsou velcí 6×2 um. Dělí se na dva zoity endodyogonií a byli nalezeni např. v neuronech, makrofázích, fibroblastech, endoteliích, myocytech, hepatocytech a renálních tubulárních buňkách. Tachyzoiti penetrují aktivně do buněk a to již během 5 minut po kontaktu, v buňce se nachází v parazitoforické vakuole. Tachyzoiti pak tvoří tkáňové cysty, kde přechází do klidového stadia – bradyzoitů.

(2) K vylučování nevysporulovaných oocyst dochází zhruba do týdne po pozření tkáňových cyst. Oocysty jsou podobné oocystám Toxoplasma gondii a Hammondia hammondi a jejich vylučování může přetrvávat i několik měsíců po infekci. Během jednoho dne dochází v oocystách ke vzniku sporozoitů, kterými se může nakazit mezihostitel. Oocysty jsou v prostředí velmi odolné – přežívají měsíce až roky. V těle mezihostitele oocysta vyloučí sporozoity a bradyzoity, kteří se v epitelu střeva mění na tachyzoity.

Další možností přenosu je transplacentární a transmammární infekce – subklinicky infikované feny mohou přenášet parazita na potomky v pozdních stadiích gravidity a mlékem. Zajímavé je, že riziko přenosu není 100% – při retrospektivní studii 50 fen s titry > 1:50, bylo 50 % psů séropozitivních a u 25 % z nich došlo k rozvoji klinických příznaků.

Klinické příznaky

Patogeneze onemocnění závisí na schopnosti tachyzoitů penetrovat, množit se v buňkách hostitele a na zastavení proliferace parazita.

Nejzávažnější případy neosporózy se vyskytují u malých, kongenitálně infikovaných, štěňat (do cca půl roku věku). Dochází u nich k paréze předních a zadních končetin s postupem do progresivní paralýzy. I když jsou vážněji postižené pánevní končetiny, progresivní atrofie a rigidita svalů předních končetin mnohdy umožňuje klinickou diagnostiku neosporózy. Paralýzy progredují do rigidních kontraktur svalů postižených končetin. U některých štěňat může dojít k deformaci kloubů s následnou slabostí krku, dysfagií, megaesophagem až smrtí.

Neospora je schopna způsobit makroskopicky viditelné nekrózy během pár dní a způsobit smrt jedince aktivním množením tachyzoitů.

U dospělých psů dochází k polymyositidě a/nebo meningoencephalomyelitidě s klinickými příznaky spojenými s multifokálními lézemi CNS, zejména mozečku. Popsané klinické příznaky zahrnují ataxii, chůzi do kruhu, head tilt, nystagmus, hypermetrii, tremor hlavy, anizokorii, poruchy hlavových nervů, tetraparézu, krční hyperestezii a křeče. V chronických stadiích jsou zvířata asymptomní, avšak během imunosuprese může dojít k reaktivaci onemocnění. Přítomnost tkáňových cyst není spojena s reakcí imunitního systému, pouze pokud dojde k jejímu prasknutí, může se v okolí vytvořit granulační tkáň.

 

Je nám líto, ale pro zobrazení obsahu se musíte přihlásit.