Tentokrát se podíváme na abnormality skotských jeleních psů, skupinu 96 jedinců od 6 měsíců do 10 let žijících v Severní Americe. Na první pohled bychom očekávali, že jejich výsledky budou podobné výsledkům jiných “chrtoidních” psů, ale zdá se, že od greyhoundů mají daleko. Originální článek najdete zde: Scheerer a kol.

Použili jsme stejnou grafiku, abyste se rychle zorientovali v odchylce hodnoty.

Jednalo se o poměrně širokou studii a parametry, kde se maximum skotských jeleních psů téměř (tj. klinicky nerelevantně) shodovalo s obecnou populací, kterou jsme nezobrazovali. Tudíž dle “normálních” referenčních hodnot můžete posuzovat:

  • hemoglobin, hematokrit (lehký přesah hodnot),
  • erytrocytární indexy a počet retikulocytů,
  • celkový počet leukocytů a jednotlivé populace kromě eozinofilů,
  • kreatinin,
  • fosfor,
  • draslík (lehký přesah hodnot), chloridy (lehký přesah hodnot),
  • GGT, CK a
  • celkový protein (lehký přesah hodnot).

Za zajímavé nálezy považujeme zejména posun hodnot glukózy, kdy medián skotských jeleních psů je na úrovni spodní hranice referenčního rozmezí. Lehký přesah ALT a ALP není sice dramatický, ale je dobré o něm vědět. Poslední informace, která nás zaujala je mírná hypokalcemie, tudíž by byly zajímavé i hodnoty ionizovaného vápníku.

Kromě uvedeného jsme se podívali, co se ještě o skotských jeleních psech píše. Hlavní pozornost je věnována osteosarkomu, jelikož je u těchto psů uváděna incidence 9 – 15 % a jedná se o onemocnění s dědičností rizikového faktoru pro jeho rozvoj. Osteosarkom byl také označen za jednu z nejčastějších příčin jejich úmrtí(Dillberger a McAtee).